Prostor bývalé čističky odpadních vod (ČOV) v těsné blízkosti areálu radotínské základní školy skrýval obrovské nebezpečí, především pro děti. Budovy sloužily pro přespávání bezdomovců, pro pálení kabelů a k dalším někdy až nezákonným činnostem.
Snahu městské části vyřešit neuspokojivou situaci brzdilo komplikované majetkové vlastnictví pozemků, budov a podniku v likvidaci. V devadesátých letech přišel starosta Ing. Jiří Holub s nápadem přestavby nádrží a budov na koupaliště, tato myšlenka však nebyla z již uvedených důvodů realizována.
V průběhu roku 2008 městská část ve spolupráci se správou majetku Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP) dořešila všechny majetkové potíže a podařilo se prosadit likvidaci této nejnebezpečnější lokality v Radotíně, která se uskutečnila během loňských prázdnin. Od roku 2008 také začalo vedení Městské části Praha 16 řešit, jak dál naložit s tímto revitalizovaným prostorem nacházejícím se v těsné blízkosti školního a sportovního areálu.
Ve hře byly dvě varianty. První, klasická varianta parkové úpravy, jež ale v těsném sousedství Berounky a cesty kolem ní ztrácí na zajímavosti. S druhým návrhem přišel architekt Jan Schlitz, v té době spolupracující s městskou částí na projektu Místo u řeky. Koupací jezero, tzv. biotop, získal podporu vedení radnice a prošel i jednáním v komisích stavební a životního prostředí. Loni v lednu proto navštívil starosta Mgr. Karel Hanzlík se svým zástupcem Mgr. Miroslavem Knotkem a členem stavební komise Ing. Milanem Stodolou dvě koupací jezera na jižní Moravě, v té době jediné v republice. Podmínkám v Radotíně se nejvíce podobalo řešení biotopu v Kovalovicích, jihozápadně od Brna: čistá voda bez chemie v bazénu se zeleným nádechem, který se maximálně podobá rybníkům a jezerům - oproti klasickému bazénu minimální údržba a provozní náklady. Revitalizace ČOV je klasický případ území tzv. brownfields, jde o ojedinělý záměr v Praze a středních Čechách. Všechny tyto faktory hrály roli při rozhodování radotínské radnice o určení budoucího využití cca 12 000 m2 v blízkosti druhého stupně místní základní školy.
Městská část Praha 16 společně s investičním oddělením odboru správy majetku MHMP připravuje dokumentaci pro realizaci záměru. K uvedené spolupráci dochází z toho důvodu, že pozemky nejsou ve svěřené správě městské části. Projekt bude podán v předpokládané podzimní výzvě pražského fondu Konkurenceschopnosti a v případě, že nebude úspěšný v rámci evropských peněz, bude investován ze strany hlavního města. Radotínští občané se tak v každém případě mohou těšit na přírodní koupací biotop, který z části uspokojí často opakovaný požadavek na vybudování bazénu.
„Otázka vybudování bazénu v Radotíně je poměrně dlouhodobá. Jeden z návrhů počítal s přístavbou sokolovny a vybudování 25m bazénu v rámci výstavby nového sídliště v 80. letech. Někteří obyvatelé se ptají, proč městská část postavila halu a ne bazén. Sportovní hala byla investičně mnohem méně náročná, provozně je po roce soběstačná a její naplněnost v rozmezí září až květen je vynikající,“ říká zástupce starosty Mgr. Miroslav Knotek. „Všechny pražské bazény jsou závislé na dotacích městských částí nebo magistrátu. Pro srovnání vstupní investice do výstavby z Radotína nejbližšího aquaparku na Barrandově byla přes 200 milionů korun, roční provozní dotace je okolo 5 milionů. Praha 16 má asi desekrát menší rozpočet a mnohonásobně menší ekonomickou činnost než Praha 5. Přírodní koupací biotop se vedení radnice jeví jako přijatelná volba dle možností městské části.“
Prezentace chystaného projektu (pdf, 1,6 MB)
Jak funguje „koupací biotop“?
Myšlenka přírodních koupacích jezer pochází z Rakouska a Německa. Fungují na principu, při němž je zachována biologická rovnováha ve vodě tak, aby v ní byl stále dostatek kyslíku. Základ tvoří přírodní systém využívající k čištění bez pomoci dezinfekčních a chemických přípravků rostliny. Přírodní koupací biotop (přírodní jezírko) má daný poměr tzv. čisté vodní plochy a mělké regenerační zóny, která je osázena bahenními, vlhkomilnými a vodními rostlinami jako jsou orobince, vodní kosatce a okrasné trávy. V Čechách se jedná z větší části právě o orobince či rákosy.
„Bazén“ sestává z části pro plavce, obvykle hluboké minimálně 2 až 4 metry, a čistící zóny, kterou tvoří několik různě hlubokých lagun s nejrůznějšími vodními rostlinami. Část pro neplavce s hloubkou do jednoho metru je vysypána oblázky a přechází v část pro plavce, kde je hloubka již o mnoho větší.
I takovýto systém je potřeba technicky vyřešit. Stejně jako v akváriu je potřeba vodu neustále filtrovat a odkalovat, aby biotop nezarostl a nezakalil se. Přirozené procesy slouží k usnadnění údržby, šetří nejen naše zdraví, ale i finanční prostředky. Plní funkci jak koupací, tak i okrasnou. Tento přírodní prvek je k životnímu prostředí šetrný, jelikož voda je v nich, stejně jako v přírodě, stále a dopouští se, jen pokud je potřeba, převážně v letních obdobích, kdy dochází k odpařování.